Využívá Hnutí ANO před volbami výsledky srovnání kvality manipulativně? Je emočně vypjatá reakce vedení města o “zfušovaném” průzkumu odpovídající? A proč Piráti místo mediálních přestřelek raději zaplatili za podrobnější data a racionálně je rozebírají? Přečtěte si podrobnosti o největším srovnání kvality života měst v republice.
Jak šel čas od června
1. V červnu vyšlo velké porovnání 206 měst v České republice s názvem Obce v datech. V tomto srovnání vyšel Trutnov v kvalitě života na 14. místě z patnácti měst našeho kraje a až na 132. místě v republice.
2. V srpnu využilo trutnovské Hnutí ANO toto nelichotivé umístění ke startu své kampaně. Projekt označilo za seriózní a uvedlo, že Trutnov je na 132. místě v republice, což není hezké a pojďme to změnit. Nijak víc to nerozvedli a nevysvětlili.
3. Před pár dny ve středu vydalo vedení našeho města tiskovou zprávu, že jde o “zfušovaný” průzkum a přidalo některé argumenty, proč tomu tak je (celá zpráva zde).
Co mezitím dělali Piráti?
1. Hned v červnu, pár dní poté, co se celé srovnání objevilo v tisku, jsme oslovili vedení projektu. Nelíbilo se nám umístění Trutnova na 14. pozici v kraji, nezdálo se nám správné. Určitě nepovažujeme kvalitu života v Trutnově za tak špatnou. Na schůzce s představitelem projektu jsme zjistili, že to základní pořadí (14. místo v kraji a 132. v republice) je určeno jen jako prvotní pohled na pořadí. Chtěli jsme podrobnější čísla, ale za ty bylo podle vedení projektu nutno zaplatit 20 tisíc korun bez DPH.
2. Jelikož nám to stále vrtalo hlavou, začali jsme v průběhu srpna vyjednávat s vedením projektu možnost získání těchto dat. Nakonec jsme se v rámci trutnovských Pirátů dohodli, že místo několika billboardů pořídíme tato data, abychom s nimi mohli pořádně pracovat. Mít kvalitní data pro plánování, kam dál posouvat Trutnov, nám přišlo důležitější.
3. Před pár dny dorazila další podrobnější čísla a my mohli konečně napsat tuto zprávu. V tomto článku rozebereme jen několik hlavních čísel, protože zbytek je třeba rozebírat v klidu v rámci vedení města a zástupců organizací, které na danou statistiku mohou mít vliv.
Má tedy pravdu Hnutí ANO nebo vedení města? Je toto srovnání seriózní nebo naopak zfušované? Pravda je podle nás jako většinou zhruba uprostřed :-)
V čem se mýlí Hnutí ANO?
Zástupci projektu se podle nás snažili udělat seriózní srovnání, ale nepovedlo se jim to. Některé indexy o kvalitě života moc nerozhodují a jiné zase díky svému nastavení působí trochu nevyváženě. Například:
- Index bankomatů (Trutnov je 6. v kraji, 124. v ČR) - V situaci, kdy již není problém vybírat zdarma v bankomatech cizích bank, a u většiny obchodníků lze platit kartou, si myslíme, že tento index nemá moc smysl. I kdybychom měli v Trutnově o 5 bankomatů více, tak by se kvalita života nijak neměnila. Navíc netušíme, proč se do indexu počítají i bankomaty 30 minut jízdy autem od radnice. Že bychom si potřebovali jezdit vybírat peníze do Dvora Králové?
- Stejně jako index bankomatů jsou i další indexy počítané do vzdálenosti 30 minut jízdy od radnice města. Indexy lékáren, praktický doktorů, dětských doktorů, supermarketů, restaurací a kin. I když je samozřejmě příjemné mít v dojezdové vzdálenosti více lékáren, nemyslím, že by například obyvatelům Hradce Králové nějak výrazně zvyšovaly kvalitu života lékárny v Pardubicích či Jaroměři. Ale samotný index jim zvyšují, takže města jako Trutnov, které nejsou v okolí dalších větších měst, to pak v indexu poškozuje.
- Index dojezdu do nemocnice je také zvláštní. Měří vzdálenost nemocnice od radnice. Takže jsme na 1. místě v kraji, protože máme nemocnici blízko městského úřadu. Ale mají lidé ze Zelené louky, která je od nemocnice vzdálená zhruba 4 kilometry, nemocnici blíž než lidé v Náchodě nebo Dvoře Králové? Většina obyvatel Náchoda bude mít nemocnici na vzdálenost blíž protože Náchod je prostě více rozložen kolem centra, kdežto Trutnov je rozložen podél řeky na délku přes 10 kilometrů. Takže měří to tento index dobře? Navíc se řeší pouze samotná budova nemocnice a ne její jednotlivá oddělení, kdy některá oddělení třeba jiné nemocnice nemají nebo naopak jich mají víc.
- Některé podle nás zásadní indexy pro kvalitu životu chybí. Například by nás zajímal index dopravních zácp. Pokud obyvatelé Prahy řeší každý den složité dojíždění do práce a zpět, určitě to jejich kvalitu života ovlivňuje. Také bychom rádi viděli indexy například počtu kulturních, společenských a sportovních událostí, které ve městě probíhají. Zde bychom byli určitě na jednom z předních míst v kraji. Stejně tak by se dala posuzovat kvalita a cena pitné vody. A určitě vás napadnou i další indexy, které by se měly pro kvalitu života použít.
V čem je tedy podle nás problém? Projekt Obce v datech lze označit za seriózní, co se týče sběru dat. Je určitě dobré podobná data sbírat a umožnit představitelům obcí se k těmto datům dostat. Jenže zásadní problém vidíme v tom, že se z toho udělalo velké srovnání, které se medializovalo v celostátních novinách ještě s textem - velké srovnání kvality života.
Jak jsme si ukázali, tak některé indexy až tak neodpovídají a jiné prostě chybí. Chápeme, že některé indexy, které by upřesnily kvalitu života v dané obci, nelze de facto získat, protože nejsou dostupná data. Ale právě proto bychom si nedovolili to medializovat tímto způsobem. Ideální řešení by podle nás bylo oslovit radnice se seznamem čísel, srovnání s jinými městy a nabídkou konzultací, jak to zlepšit. Prostě označit 100 měst jako města se špatnou kvalitou života, není podle nás fér, bez podrobné znalosti samotné situace ve městě. A zde je právě ten omyl Hnutí ANO, které bez znalosti podrobnější informací o celém srovnání pracovalo v předvolební kampani pouze s tím základním porovnáním, že Trutnov je až 132.
V čem se mýlí vedení města?
Vedení města se mýlí v tom, že je celé srovnání “zfušované”. Naopak na podrobném prozkoumání některých indexů lze identifikovat nedostatky, které v Trutnově máme. Následně pak lze pracovat na jejich zlepšení. Například:
- Když vedle sebe postavíme index hazardu (počet výherních automatů na počet obyvatel - v Trutnově 299 výherních automatů na konci roku 2017) a index exekucí (13. v kraji a 128. v ČR), může nám to určitý signál dát. Když se k tomu navíc přidá pohled na to, zda ve městě mají fungující občanskou poradnu, kde lidem ve finančních problémech mohou v počátcích dobře poradit, ukáže se ještě víc. Jak vidíte v tabulce níže, Trutnov má nejvyšší procento lidí v exekuci ve vybraných městech v okolí. Když to převedeme na počet obyvatel, tak v Trutnově je zhruba 3 200 lidí v exekuci. To samozřejmě ovlivňuje i jejich rodiny, takže odhadem 5-6 tisíc lidé je přímo ovlivněno exekucemi. To je každý pátý Trutnovák. Skoro ve všech městech v kraji, je situace s exekucemi lepší. Vlivů bude určitě víc než jen počet heren a občanská poradna, ale kombinace téměř nejvyššího počtu výherních automatů na počet obyvatel, žádné regulace heren a chybějící občanské poradny, je podle nás signál, kterým je třeba se zabývat. A i když se v tiskové zprávě města píše, že počet exekucí město ovlivnit nemůže, tak my jsme si jisti, že může a mělo by. Statistiky ukazují, že může. Vysoký počet lidí v exekuci v Trutnově totiž ovlivňuje kvalitu nás všech, což ví určitě každý, kdo v poslední době sledoval reportáže z těch exekucemi nejvíc zatížených obcí.
- Index zájmu u volby (Trutnov na 13. místě v kraji) je podle nás také hodný pozornosti. Značí to, jak se lidé zajímají o dění ve městě, jak se účastní rozhodování a změn ve městě. Například Říčany u Prahy jsou velmi známé tím, že pořádají referenda, občané mají i možnosti nezávazně hlasovat speciálně upraveném webu města a dát najevo svůj názor v mnoha otázkách. Ve srovnání obce v datech vyšly Říčany z celé ČR na 1. místě a v indexu účasti ve volbách na 3. místě v ČR. V posledních volbách do zastupitelstva měli účast 53,5 % ze všech voličů. V Trutnově jsme měli jen 39,8 %. Myslíme si, že větší zájem obyvatel o dění ve městě zvýší celkově kvalitu života ve městě a s tím i budoucí bohatství města i jeho obyvatel. Proto by se měl zájem lidí o veřejné dění pěstovat. Aktivnější lidé dělají aktivnější a úspěšnější město.
- Index kvality středních škol (Trutnov 10. místo v kraji a 145. místo v ČR) nám také přijde velmi důležitý. Je to poměr kvalitních a nekvalitních středních škol podle výsledku státních maturit v Trutnově a okolí Trutnova. Vychází z něj, že v Trutnově máme jen jednu kvalitní školu z šesti a v okolí dojezdu do 30 minut jen 3 kvalitní školy. Tento index by bylo určitě dobré výrazněji prostudovat především se zástupci kraje, kteří mají střední školy na starosti, a definovat, zda je spočítán reálně a zda s ním lze něco dělat. 145. místo v ČR prostě není pro Trutnovsko dobré číslo.
- Index nabídky pracovních míst na pracovních portálech je vedením města rozebírán nejvíc. Jsme v něm totiž poslední v kraji. Citujeme: “Například index „dokládající“ nízkou nabídku práce na serverech vůbec nepracuje s faktem, že v Trutnově je minimální nezaměstnanost. Dle informací z úřadu práce bylo v první polovině roku 2018 v nabídce 500 volných míst a 435 uchazečů o zaměstnání. Tudíž nabídka práce převažuje nad počtem nezaměstnaných osob.” Vedení města zde bohužel nepřesně pochopilo tento index. Nezaměstnaností se totiž zabývá jiný index. Jak nám bylo vysvětleno, na pracovní portály, kde nabídky práce stojí nemalé peníze (na Úřadech práce je nabídka práce pro firmy zdarma), se dávají především nabídky na střední a vyšší pracovní pozice. Je tedy zbytečné zde argumentovat nízkou nezaměstnaností, protože tu mají nízkou města v celém kraji. Zde je třeba argumentovat tak, že na Trutnovsku firmy a organizace nevyhledávají lidi na střední a vyšší pracovní pozice. To buď může znamenat to, že ta místa mají zaplněna a nemají potřebu ty lidi hledat (což by byla ta lepší varianta). Nebo zde těch vyšších pracovních pozic, na které se vyplatí hledat na placených pracovních portálech, nemáme oproti jiným městům tolik. To by byla ta horší varianta. Každopádně, protože každé město by se mělo snažit vytvářet místa s vyšší přidanou hodnotou, je tento index pro Trutnov potřeba pořádně rozklíčovat a nadále s ním pracovat.
- Index stěhování mladých (7. místo v kraji) a Index přírůstku obyvatelstva (10. místo v kraji) potvrzují Piráty prezentovaný hlavní problém, že Trutnov se dlouhodobě vylidňuje. I sedmé místo znamená odliv mladých, protože v roce 2016 odešlo o 140 mladých mezi 20 a 34 lety víc, než se přistěhovalo. To samé v přírůstku obyvatel. Desáté místo znamená dlouhodobý pokles, za posledních 23 let se odstěhovalo o 2513 lidí víc než se přistěhovalo. Toto jsou podle nás hlavní indexy, které by město mělo řešit. S odlivem mladých dochází k odlivu mozků a s odlivem lidí celkově dochází k celkovému chudnutí města. Zmenšuje se nejen rozpočet města, ale samozřejmě i celkové množství peněz, které zde cirkulují, počet podnikatelů, jejich zaměstnanců a jejich výdělků, počet dětí ve školách, kroužcích, oddílech, počet nově založených rodin a tak dále. Ovlivňuje to jak finanční tak lidské, společenské bohatství nás všech, co zde zůstáváme.
- Index znečištění ovzduší a Index chráněných krajinných oblastí jsou naopak dva indexy, které Trutnov chválí. U obou jsme na 2. místě v kraji. Oba indexy ukazují silné stránky Trutnova jako města, které má kvalitní životní prostředí. Zde je podle nás jednoznačný signál pro vedení města, abychom s těmito silnými stránkami začali pracovat více. Nikdy nebudeme jako Praha s vysokými platy, stovkami divadel, kin a galerií a vysokými školami. Ale můžeme být velmi zajímavé město pro zdravý rodinný život. Mnoho lidí z Prahy, Ostravy i dalších měst hledá možnost, jak se dostat z pro zdraví ne úplně vhodné oblasti někam, kde budou žít zdravěji. Buďme město, které na tomto bude více pracovat. Protože základy máme na okresní město velmi dobré (kultura, sport, stabilní rozpočet města). Jen se prostě musíme zaměřit na odlišení se od ostatních měst a ukázání, v čem jsme dobří. To bohužel nyní město moc nedělá.
Pravdu mají především Piráti :-)
Závěr chceme trochu odlehčit, protože je před volbami a chápeme, že emoce jsou rozjitřené. Jak to tedy vidíme?
- Jednoznačně na tom Trutnov není tak špatně v kvalitě života, jak udává srovnání. V kvalitě života nejsme asi na 1. místě, ale na 14. také rozhodně ne. Čili používat v kampani pouze toto srovnání, jak to udělalo Hnutí ANO, není vhodné.
- Na druhou stranu určitě nelze označit srovnání za zfušované. Ano, dávat města do srovnání ani podle nás nebylo správné. Samotná data jsou však v mnoha indexech zajímavá a místo rychlého odmítnutí bychom s nimi raději měli pracovat. Pozice Trutnova v některých indexech na zadních místech se myslím nemůže líbit žádnému Trutnovákovi.
Pojďme se o těch číslech racionálně bavit a společně je zlepšovat. To Trutnováci určitě ocení nejvíc.
